Obsah

Kostelec nad Černými Lesy

Typ: ostatní
Kostelec nad Černými Lesy 13km

Na náměstí barokní kostel z let 1735-37 s věží z let 1889-94.
Zámek z r. 1561 s loggiemi na nádvoří.
Zámecký kostel z téže doby v goticko-renesančním slohu s hrobkou Slavatů a Smiřických.
Hřbitovní kostel z r. 1600, přestavěn r. 1883.
Expozice kosteleckého hrnčířství a keramiky.

Nedohledné plochy lesních hvozdů protínala od nepaměti obchodní cesta spojující Prahu a Kouřim. Nutnost chránit tuto stezku vedla v této oblasti k založení pevnosti. Počátky města sahají až do rané doby Přemyslovců. Podle pověsti zde sv. Vojtěch zbudoval kostelík ohrazený valem. Pevnost byla obklopena hlubokými, z dáli se černajícími, jedlovými a smrkovými lesy.

Nejpamátnější budova ve městě, knížecí zámek, je původní stavba hradu. První historická zmínka o dřívějším hradu pochází z roku 1325. Roku 1547 je konfiskován Diviši Slavatovi z Chlumu. Po požáru roku 1549 se přestavbou mění na lovecký zámek Ferdinanda I.. Stavbu provádí dvorská huť vedená Paolo della Stellou a Hansem Tirolem.


Nedostavěný zámek kupuje roku 1558 Jaroslav ze Smiřic. Teprve za tohoto majitele získává stavba svůj definitivní vzhled. Zámek je roku 1560 dostavěn a o třináct let později se přistavuje kostel sv. Vojtěcha, jehož stavbu vede Ulrico Aostalli. Práce se pravděpodobně protahují až do počátku 17. století, kdy kostelecké panství přechází na Zikmunda Smiřického. V roce 1622 získává zámek z rukou Albrechta z Valdštejna Karel Liechtenstein.
Vstup do zámku pohledem z dolního konce náměstí. 

K menším úpravám objektu dochází roku 1759, v té době vlastní panství Marie Terezie Antonie z Liechtensteina, provdaná za Tomáše Emanuela, vévodu Savojského. Marie Terezie umírá bezdětná v roce 1772 a panství přechází na jejího nejbližšího příbuzného Františka Josefa Adama Liechtensteina. Po správních reformách v roce 1850 se zámek stává sídlem okresních úřadů. V roce 1919 jej přebírá do vlastnictví stát a za dalších čtrnáct let předává zámek k užívání československým státním lesům. Dnes v zámku sídlí Školní lesní podnik České zemědělské univerzity.

Charakter předdvoří se různí. Po levé straně se nachází dvě křídla, jenž mají pravidelný ortogonální půdorys, naproti tomu pravé křídlo sleduje původní organický tvar hradby a je nepochybně starší. Vnější fasády zdobí sgrafitové rustiky. Předzámčí se vstupní branou a dvoupatrovou věží má i nyní podobu z konce 16. století. Vstupní brána je datována erbovými znaky Jaroslava Smiřického, jeho manželky Kateřiny a letopočtem 1561.
Pohled na předzámčí kosteleckého zámku. 

Vlastní zámek je dvoupatrová čtyřkřídlá budova s mohutnými válcovými věžemi na vnějších nárožích. Průčelní křídlo má na dvorních fasádách zachované arkády. Do výše prvního patra vznikají před rokem 1558, na jejich budování se účastní dvorní huť. Arkáda druhého patra je mladším renesančním dodatkem a U. Aostalli ji dostavuje po roce 1558. Tomu odpovídá změna celého systému – římský způsob je nahrazen toskánským se subtilními sloupky.

Na náměstí Smiřických se nachází farní kostel sv. Andělů strážných. Jednolodní barokní stavba s bočními kaplemi a sakristií je vystavěna v letech 1735-37, přední novobarokní věž kostela v letech 1889-94. Hlavní oltář se zřizuje roku 1739 nákladem Marie Terezie Savojské.

Hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele je vystavěn kolem roku 1600, později vypálen Švédy, poté opraven. Dnešní podoba s oválnou lodí a obdélníkovým příčně položeným presbytářem pochází z opravy po druhém požáru v letech 1777-83. Hranolovitá zvonice, stojící opodál, pochází z téže doby jako kostel.


Muzeum hrnčířství a galerie se nachází v budově renesančního panského domu, který v roce 1613 daruje Albrecht Smiřický obci. Do roku 1668 sídlí v domě radnice.

Hrnčířské řemeslo se v Kostelci rozvíjí díky nalezišti bílé a červené hlíny. V 80. letech 18. století vzrůstá počet hrnčířských mistrů a dílen. V prostých milířových pecích se topí dřevem a pálí se tzv. měkota, běžné hrnčířské výrobky, které se vyváží na pražskou Kampu.

V druhé polovině 19. století přináší tovaryši ze světa novou techniku vypalování zboží v pecích tzv. kasselského typu. Začínají vyrábět „bělninu“ a černokostelecko se stává centrem Čech ve výrobě bělniny a kamenné hrnčiny. Roku 1876 vzniká hrnčířský spolek Kruh. Má podpůrný charakter pro dělníky, tovaryše i majitele dílen. Je jediným tohoto druhu v českých zemích, v roce 1955 zaniká. V současné době je ve městě téměř desítka keramických dílen. Od roku 1989 se zde každoročně konají hrnčířské trhy.

Historické jádro je pro své architektonické kvality prohlášeno Ministerstvem kultury ČR městskou památkovou zónou.

Další informace o Kostelci nad Černými lesy a přilehlém regionu najdete na www.cernokostelecko.cz.
        

Literatura: Pavel Vlček: Ilustrovaná encyklopedie českých zámků; Cykloturistická mapa Posázaví.

Připravila: Hanka Doležílková


Vytvořeno: 16. 11. 2018
Poslední aktualizace: 16. 11. 2018 11:49
Autor: Správce Webu