Hradiště

   Dnešní Hradiště s kostelíkem sv. Klimenta bylo nejstarším opevněným místem v naší krajině. Leží na příkrém ostrohu nad řekou Sázavou a Dubským potůčkem. Do dnešní doby se nám zachovaly zbytky valu, který pochází z přelomu 10. a 11. století. Poloobloukový val s palisádami byl původně 273 metrů dlouhý.
Hradiště. 

         O slovanském hradišti se zmiňuje již Kosmas. Ve své kronice roku 1055 připomíná hrad Lštěň či Lščen. V té době je hrad majetkem knížecího rodu Přemyslovců. Spytihněv II. zde vězní manželku svého bratra, Vratislava Olomouckého, Marii. Na přímluvu biskupa Šebíře je Marie po měsíci věznění propuštěna. Vydává se na cestu do Uher za svým manželem Vratislavem, na které však po přestálých útrapách umírá. Touto tragickou událostí se Hradiště zapsalo do dějin přemyslovského rodu i země. Jak hrad zanikl nevíme.


         V místě bývalého slovanského hradiště je na počátku 14.století zbudován gotický kostelík, sv. Klimenta. Některé prameny uvádějí, že v gotickém zdivu můžeme najít i zbytky zdiva románského. V 18. století připadá městečko Lštění s kostelíkem sv. Klimenta do panství Konopiště, jehož majitel Jan Josef hrabě z Vrtby jej dává roku 1730 obnovit a barokně přestavět. Barokní kostelní věž, pokryta šindelem, je dominantou širokého okolí.


         Ve 20. století je kostelík několikrát poškozen. 28. dubna 1970 do něj udeří kulový blesk a značně poškodí střechu a věž. Proto je v letech 1972-1973 provedena generální oprava kostela. 18. srpna 1974 přichází velké krupobití, které kostel znovu poničí a to hlavně vnější omítku. Při opravě poškozené omítky r. 1974 je odkryt starý gotický portál z pískovcových kvádrů v boční stěně, který je díky administrátoru fary v Poříčí, Antonínu Liškovi, zachován. Vidět jej můžeme na levé vnější straně kostela..


         V interiéru kostela vidíme velkou barokní sochu sv. Klimenta s andílky okolo a apsidovitý presbytář.
         Okolo kostela je hřbitov s barokní branou, na které je letopočet 1731. Na hřbitově je pohřben mladočeský politik, poslanec a zakladatel naučné knihovny „Matice lidu“, MUDr. Eduard Grégr (1827-1907), který počátkem 20.století bydlel v obci Lštění.


         Pod hradem vznikla osada Lštění, která byla až do 17. století městečkem s pravidelnými trhy.
         Kostel sv. Klimenta na Hradišti je otevřen pouze každou sobotu lichého týdne v 15.15, tj. v době, kdy se zde koná mše.


         Zdroje: E. Doubek, R. Tomášek: Posázaví, turistický průvodce; Václav Branný, kronikář obce Přestavlky.

Připravila: Hanka Doležílková

 

 

 

 

pata.png