Komorní Hrádek

Na levém břehu Sázavy, nad obcí Chocerady, se vypíná stavba, patřící mezi naše významné kulturní památky - Komorní Hrádek. Předchůdcem zámku Komorní Hrádek byl gotický hrad Čejchanov. Název dostal po jednom ze svých držitelů panu Čejchanovi z Chocerad. Vznikl po roce 1300 nad levým břehem Sázavy, jeho zbytky se zachovaly dodnes asi 200-300m západně od zámku. Na konci 14. století, za vlády Václava IV., se Čejchanova zmocnil rytíř Jan Zoul z Ostředka. Ten se svým otcem Mikolášem Zoulem pořádal loupeživé výpady do dalekého okolí. Za to byli jako zemští škůdci přepadeni vojskem a chyceni a Čejchanov byl přitom rozbořen a zničen. Pak již nebyl obnoven, zůstaly jen zbytky příkopů a valů.
Komorní Hrádek. 

         V roce 1406 daroval král svým dvořanům Mikuláši Šraňkovi a Martinovi ze Soutic území, na kterém stál hrad Čejchanov. Od nich koncem roku 1412 převzal panství konšel Racek Kobyla z Dvorce, člen královské kanceláře Václava IV. Od krále dostal souhlas k postavení hradu Veselí nad Sázavou. Jak tento hrad vypadal, není známo, lze jen usuzovat podle zachovaných zbytků. Původní gotický hrad měl asi tři jednopatrová křídla.


         Starší část Komorního Hrádku s okrouhlou jihozápadní fasádou byla postavena ve druhé polovině 16. stol. Janem z Valdštejna jako čtyřkřídlá okolo přibližně čtvercového nádvoří. Jan z Valdštejna byl vzdělaný člověk a dovedl udržet a rozmnožit majetek svého rodu. Když zemřela jeho manželka Eliška (byla pochována v choceradském kostele), oženil se s Magdalenou z Vartenberka. Tímto sňatkem své panství rozšířil. O jeho bohatství svědčí i fakt, že v dnešní Stříbrné Skalici dal razit stříbrné mince se svým portrétem a erbem. Zemřel v roce 1576 v Praze, ale pochován je v choceradské kostelní hrobce vedle své první ženy. Panství Hrádek zdědil šestiletý syn Adam se svou poručnicí, Janovou druhou ženou Magdalenou. V této době bylo vystavěno východní křídlo zámku a zámecká budova dosáhla výšky dvou pater. Průčelí zámku byla ozdobena obdélníkovými sgrafity. U zámku byl vystavěn pivovar, dodnes je na západním průčelí pivovaru autentický sgrafitový letopočet 1590. U zámku byly také dvě chmelnice.
         Po smrti Adama z Valdštejna roku 1638 začal spravoval hrádecké panství jeho syn Jan Viktorin. Ten dal zřídit u cesty z choceradské Malé Strany čtyřbokou kapli Čtrnácti svatých pomocníků.


         Počátkem 17. stol. byla přistavěna mladší trojkřídlá část na západní straně na půdorysu U. Poslední soukromý majitel Hrádku z českého rodu Valdštejnů byl František Josef. V rukou Valdštejnů byl zámek do r. 1733, kdy bylo hrádecké panství prodáno hraběti Janu Adolfovi von Metsch. Nový vlastník zřídil z panství krátce před svou smrtí rodinný fideikomis (právní institut spočívající v převodu majetku, hlavně půdy, jako celku na členy rodiny), jenž však vymřením původní linie zanedlouho přešel věnem na rod Khevenhüllerů. Od té doby až do roku 1945 patřil Komorní Hrádek příslušníkům rodu Khevenhüllerů-Metschů.
Komorní Hrádek. 

         Z roku 1758 pochází vnější i vnitřní rokoková úprava zámecké kaple Nejsvětější trojice (kaple byla původně barokní), do které byl pořízen také nový oltář s obrazem představující Pannu Marii v oblacích, korunovanou Nejsvětější trojicí. Po obou stranách kaple byly malé oltáře - žádný z nich se však nedochoval. V roce 1762 byla dostavěna také věž kostela v Choceradech a v roce 1765 v lese za zámeckou zahradou byla postavena loretánská kaple Panny Marie.
         Druhá část zámku vznikla jako úplná novostavba s velmi pravidelnou skladbou všech tří křídel. Hlavní sál v této části byl upraven až roku 1806, štukem zdobené místnosti jsou starší. Některé zachované detaily ukazují, že mohlo dojít k určitým úpravám za posledních Valdštejnů ve 2. nebo 3. desetiletí 18. století. Část architektonických prvků nové části zámku totiž velmi připomíná tvorbu Františka Maxmiliána Kaňky.


V popředí kostel v Choceradech, v pozadí Komorní Hrádek koncem devadesátých let, tedy ještě před opětovným postavením věže. Klikněte pro zvětšení.
         V roce 1925 byla znova opravována zámecká kaple, v letech 1938-41 byly opraveny stropy, fasády a sgrafita. Průčelí kaple restauroval akademický sochař Bösvart. Po druhé světové válce byl zámek zkonfiskován a přidělen do správy Ministerstva národní obrany. Vznikla zde nejprve vojenská ozdravovna a později Vojenská politická škola. Většina zámeckého vybavení byla v té době zničena a zámek zchátral.


         V posledních letech byla učiněna řada stavebních úprav souvisejících s jeho novým určením. Dnes slouží Komorní Hrádek jako Školicí a výcvikové středisko Ministerstva obrany.
         Nad hlavním vstupem do Komorního Hrádku od západu bývala hodinová vížka. Po roce 1900 do ní uhodil blesk, značně ji poškodil, a proto byla odstraněna. Najaře roku 2000 byla postavena nová věž a od té doby je Komorní Hrádek se svou novou věží v noci krásně osvětlen.


         Přístup ke Komornímu Hrádku je možný buď z dálnice D1 - odbočíme na 29. km dálnice, nebo od Chocerad stoupáme serpentinami na vrch. Směrem od Chocerad uvidíme vlevo na okraji zámeckého parku nově opravenou barokní budovu bývalého zájezdního hostince Lesovna s mansardovou střechou. Je dobře, že i přesto, že Komorní Hrádek slouží vojenským účelům, je dostupný i široké veřejnosti. Každoročně najaře jsou zde pořádány dny otevřených dveří i akce pro děti. V zámecké kapli, která má dobrou akustiku, se konají koncerty.
Komorní Hrádek pohledem z protějšího břehu řeky Sázavy. Klikněte pro zvětšení.

Připravila: Hanka Doležílková

 

 

 

 

Vyhledat v textu

20. 11. Nikola

Zítra: Albert

mvc-006f.jpg

mapka_cr_strc.gif

Návštěvnost stránek

337371
pata.png